Nenapadne vás přemýšlet o běhání jako o meditaci, ale běžci někdy pociťují velkou zkušenost meditace. Jsou tím překvapeni, protože o to nikdy neusilovali, nikdy ji nehledali. Kdo tušil, že běžec zažije boha? Avšak stává se to a běh se stává stále více a více novou formou meditace.
Může se to při běhání stát. Pokud jsi někdy běhal, jestli jsi miloval ranní běhání, kdy je vzduch čerstvý a mladý a kdy se celý svět probouzí z noční ho spánku, tvé tělo úžasně fungovalo. Čerstvý vzduch a nový svět právě znovu narozený z temnoty noci, všechno zpívalo kolem a ty jsi se cítil tak živý. A přišel moment, kdy běžec zmizel, zůstal jen samotný běh. Tělo, mysl a duše začala fungovat společně, najednou se dostavilo vnitřní vyvrcholení.
Někdy přicházejí běžci náhodně k této zkušenosti, ke zkušenosti se čtvrtou, turií a přesto že jim uniká příčina (protože si myslí, že je to pouze z důvodu toho běhání), milují tento moment. Je to pro ně nádherný den, když jejich tělo je zdravé a svět kolem je tak krásný, je to dáno jejich náladou. Nevšímají si příčiny. Kdyby si ovšem začali všímat, na vlastní kůži by zjistili, jak lehce se běžec může uzavřít do meditace. Lehce, jako nikdo jiný. Jogging může nesmírně pomoci, plavání může pomoci... Každá taková činnost může být transformována v meditaci.
Odhoď staré představy o meditaci. O tom, že meditování znamená jen sedět pod stromem v jogínském posedu. Tohle je jen jedna z možností a je vhodná jen pro malou skupinu lidí a rozhodně není vhodná pro všechny.
Pro malé dítě to není meditace, ale je to mučení. Pro mladého muže, který je živou vibrující bytostí je to potlačování a ne meditace.
Možná pro starého člověka, který je již dlouho živ, jeho životní energie ubývá, je to meditace. Lidé jsou však různí, existuje tolik různých typů lidí. Pro člověka s nízkou hladinou energie je sezení pod stromem v jogínském posedu tou nejlepší meditací, protože při jogínském držení těla spotřebovává nejméně energie. Když je páteř vzpřímená v devadesátistupňovém úhlu, spotřebovává nejmenší možnou energii k udržení těla. Když se nakloníte doleva nebo doprava, gravitace vás začne táhnout dolů k zemi a vy se musíte držet, vynakládat energii, abyste nespadli. To vše jsou energetické výdaje. Vzpřímená páteř jich má nejméně.
Sezení s rukama spojenýma v klíně je také velmi vhodná pro osoby s nízkou hladinou energie, protože když spojíte obě ruce, propletete jejich prsty navzájem, vaše tělesná elektřina začne proudit v kruhu. Nebude proudit ven z těla, bude se uzavírat uvnitř vašeho těla ve vašem vnitřním okruhu.
Musíte pochopit, že energie je vždy uvolňována skrze prsty, hroty, nikdy ne prostřednictvím kruhových ploch a těles. Například vaše hlava nemůže dobře uvolňovat energii, naopak ji dobře uchovává. Vaše energie je uvolňována vašimi prsty na nohou i rukou. Při jedné jogínské pozici jsou chodidla navzájem spojena a jedno chodidlo uvolňuje energii, která vstupuje druhým chodidlem zpět do těla. Obdobně energie uvolněná jednou ze spojených rukou vstupuje zpět do druhé z nich. Ve tvém těle se tak uzavře vnitřní koloběh energie. Člověk se při tom velmi snadno uvolní, relaxuje.
Jogínské pozice jsou nejvhodnější a nejúčinnější pozice pro relaxaci. Jsou účinnější než spánek, protože když spíte, celé vaše tělo je zatěžováno gravitací. Když ležíte v horizontální poloze probíhá relaxace zcela jinou formou. Relaxujete proto, že se vracíte do pradávných dnů, kdy jste byli zvířecími živočichy, chodící vodorovně, nevzpřímeně. Relaxujete proto, že se vracíte zpět, protože se stáváte zpět zvířetem.
Proto je velmi obtížné přemýšlet, když ležíte. Zkuste to. Můžete lehce usnout, ale myslet je obtížnější. Na přemýšlení si musíte sednout. Vzpřímeně sedět je mnohem lepší. Myšlení přišlo později, jakmile se člověk stal vzpřímeným, začal myslet. Pokud člověk leží, přichází sny, myšlení mizí. To je druh relaxace, protože myšlení ustává, ty se navracíš zpět. Jogínské pozice jsou dobré pro osoby s nízkou energií, pro ty, co jsou nemocní, staří, kteří již prošli svůj dlouhý život a jsou tak blízko smrti. Tisíce buddhistických mnichů zemřelo v sedě v lotosu. Sedět v lotosu je ten nejlepší způsob při střetu se smrtí, protože v této pozici můžete být v úplné bdělosti a když se ztrácí vaše životní energie, můžete být bdělí do posledního momentu života. V lotosu můžete zůstat bdělí až do úplného konce. A být bdělý právě v okamžiku smrti je jednou z největších zkušeností, je to definitivní vyvrcholení.
Jestliže budeš probuzen v okamžiku smrti, tvé příští narození bude zcela odlišné. Narodíš se probuzený. Kdo umírá probuzen, rodí se probuzen. Kdo umírá nevědomý, rodí se opět nevědomý. Kdo umírá vědomý má při příštím zrození volbu výběru, zaslouží si to. Kdo umírá nevědomý, šanci výběru nemá rodí se zcela nahodile.
Člověk umírající v úplné bdělosti se rodí se do svého posledního života. Dalšího života již nebude potřeba. Zbývá mu totiž učinit jen velmi málo. Pro člověka, který zemřel při plném vědomí zbývá učinit jen jednu věc. V dosavadních životech neměl čas učinit jen jediné, vyzářit své uvědomění v lítost. V příštím životě tak může být učiněno. Dokud se uvědomění nestane lítostí, něco bude stále nekompletní, ještě nebude všechno perfektně jak má být.
Běh se může stát meditací.
Jogging, tanec, plavání cokoliv může být meditace. Moje definice meditace zní: Kdykoliv tvé tělo, mysl a duše fungují ve společném rytmu, jsi v meditaci, protože přichází čtvrtá. A jestli si budeš vědom toho, že to děláš jako meditaci zmizí touha po olympijském zlatu, až to budeš dělat jako meditaci zůstane jen nezměrná radost z této činnosti.
V nové komuně nabízím všechny možnosti meditace. Kdo rád plave, má příležitost dělat meditaci plavání. Kdo rád běhá zařadí se do skupiny běžců. Každému podle jeho přání. Jen pak se může celý svět stát meditací jinak ne.
Jestliže bych ti dal jen přesně daný vzor meditace, byl by použitelný jen pro velmi malý okruh lidí. To byl také v minulosti jeden z hlavních problémů. Fixní, neměnný vzor meditace. Jen určené druhy meditace byly dovolené, vhodné a ostatní zůstaly odhozeny někde v temnotách.
Moje snaha je umožnit meditaci každému.
Kdokoli chce meditovat, může nalézt meditaci vhodnou právě jemu. Jestli chceš odpočívat, nechť se odpočinek stane meditací. Jen seď v naprosté tichosti a nic nedělej a jaro samo přijde a tráva začne růst. A to bude tvá meditace. Meditace má tolik rozměrů, pro všechny lidi na světě. A její vzor není nijak pevný, protože neexistují dva stejní lidé. Vzor meditace musí být velice variabilní, aby seděl jakékoliv individualitě. V minulosti to bylo právě naopak. Individualita se musela napasovat do danému vzoru.
Já přináším revoluci. Individualita se nemusí podřizovat vzoru, vzor musí sedět individualitě. Můj respekt pro individualitu je absolutní. Nezabývám se mnoho prostředky, ty se mohou měnit, mohou být aranžovány mnoha způsoby.
Proto dnes a tady můžeme najít tolik meditací. Tady nemáme tolik možností, ale budete překvapeni kolik bran má božský chrám. A budete překvapení, že má speciální bránu právě pro vás, pro nikoho jiného. To je božská láska, jeho úcta k tobě. Budeš přijat tvými speciálními dveřmi a nikoli nějakou veřejnou branou. Budeš přijat jako speciální host.
Základním elementem meditace však je, že cokoliv se stane meditací, naplní veškeré tvé touhy, uspokojí tělo, mysl i vědomí. Vše v jedné jednotě. A pak najednou přichází čtvrtá a ty se staneš pozorovatelem, svědkem. Nebo jestli to chceš nazývat bohem ,tak bohem nebo nirvánou nebo Tao nebo čímkoli chceš.
Osho: The Book of Wisdom, Chapter 23
Žádné komentáře:
Okomentovat