“Přemýšlím, kde bere většina rodičů a učitelů tu drzost, tvářit se na děti, jako že oni mají život zvládnutý a že znají “recept na štěstí” a tím pádem mají právo poučovat a jejich rady mají hodnotu, když pravda je, že nic zvládnuté nemají, sami se v tom bezradně plácají – jako my všichni To je přece ta HRA, které se říká život . A koho by bavila hra, kterou by se v první polovině života perfektně naučil a už ho nečekalo žádné překvapení, žádné nové lekce, žádné kotrmelce… – Žádný recept na štěstí nemají, ale blafují, že ano.
Až rodiče, vychovatelé a učitelé přestanou toužit být “autoritou”, ale budou spíše přítelem, parťákem, kamarádem a až dají dětem svobodu v názorech a pohledech na život a až je budou milovat bezpodmínečně a až se zbaví pocitu, že jsou “napřed” a místo toho se budou učit od nich, pak se budou i děti učit od rodičů a učitelů a ochotně spolupracovat.”
- Mark Dzirasa
Žádné komentáře:
Okomentovat